(21. srpna 2010) Dvaačtyřicáté výročí okupace Československa armádami ostatních komunistických států si v sobotu odpoledne připomněli na Václavském náměstí účastníci vzpomínkové akce s názvem „Sedm dnů, které otřásly Prahou“. Zorganizovaly ji občanské sdružení Publicum commodum a Městská část Praha 1. Zahájil ji starosta Prahy 1 Filip Dvořák.
„Rok 1968 byl pro většinu národa krásný: mladí lidé prožívali dosud nepoznanou svobodu, vycházely nádherné knihy, točily se slavné filmy. Rok 1968 byl ale nakonec hlavně krutý: vojáci zabíjeli, svoboda rychle skončila, komunisté záhy obraceli a lámali své hřbety. Desetitisíce lidí prchaly do exilu. Nastalo další temné období našich dějin,“ řekl mimo jiné ve svém projevu Filip Dvořák.
Zdůraznil také, že je nezbytné si těžké chvíle české historie připomínat. „Už mnohokrát vyřčená pravda říká, že připomínání nás ochraňuje před budoucími chybami. Připomínání nám pomáhá vyrovnat se s temnými stránkami naší minulosti,“ prohlásil starosta první městské části.
Součástí programu byla vystoupení hudebníků – pamětníků srpnových událostí i dalších osobností, které prožily okupaci v roce 1968.
Veřejnosti bylo také představeno DVD „My jsme to nevzdali“, které vzniklo ve spolupráci občanského sdružení Post Bellum a Městské části Praha 1 a jež nabízí svědectví lidí, kteří prožili těžká období minulého století u nás.
Akci zakončilo položení květin u pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce v horní části Václavského náměstí.
Počátek okupace Československa 21.srpna 1968 |
Počet vojáků prvního sledu, kteří se bezprostředně účastnili invaze, je odhadován na 70 000 mužů a 1 800 tanků z Polska, 35 000 vojáků a 1 300 tanků z NDR (Německé demokratické republiky), 40 000 vojáků a 1 500 tanků z Maďarska; spolu s nimi přešlo hranice na 20 000 mužů týlních oddílů, speciálních technických útvarů a policie, celkem se jednalo o 165 000 mužů a 4 600 tanků.
Krátce po jedné hodině 21. srpna 1968 odsouhlasilo tehdejší předsednictvo ÚV KSČ většinou hlasů proti čtyřem (Biľak, Kolder, Rigo, Švestka) text Provolání Všemu lidu Československa. O půl hodiny později bylo Provolání přečteno v Československém rozhlase. V něm byla vojenská akce označena za popření základních norem mezinárodního práva.
Obyvatelé byli vyzváni, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Ani bezpečnostní složky nedostaly rozkaz k obraně země. Během čtení Provolání byl vysílač na středních vlnách vyřazen z provozu na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmana. Po něm byly odpojeny všechny rozhlasové vysílače, které nahradila vysílačka “Vltava”, která ihned začala na vlně 210 metrů šířit sovětskou propagandu.
Události nabírají prudký spád. Kolem druhé hodiny je již cesta z Ruzyňského letiště do středu Prahy zaplněna kolonami sovětských vojáků na tancích a obrněných transportérech… |